Březen 2016

Návrat do pravěku 0.1 - Obsese Nezvratným osudem

19. března 2016 v 18:30 | J. |  Vzpomínám

Návrat do pravěku 0.1

OBSESE NEZVRATNÝM OSUDEM A PODIVNÝMI HERCI


Návrat do pravěku je nová rubrika hlavně pro pamětníky tohoto blogu. Rubrika spočívá v návratu do minulosti blogu, která je sice nenávratně smazána, ale stále utkvívá v mé hlavě. Chci rozebrat mé chování. Mé trapné chování.

A jak je již v názvu řečeno, dnes se budeme zabývat mojí obsesí filmem z roku 1999, který na dlouhou dobu oslepil mojí mysl. Bohužel to odnesl i tento blog a jeho čtěnáři. Omlouvám se vám za to, ale hlavě prostě neporučíte :D Film o kterém mluvím se jmenuje Nezvratný osud a jako na potvoru, pro mé čtenáře, má pět dílů.
Mamka mi asi ve dvanácti letech dovolila koukat na horory a jeden z prvních, co jsem viděla, byl právě Nezvratný osud. Okamžitě jsem se tím stala posedlá. Dokonce jsem si udělala i postavu inspirovanou oným filmem, jmenoval se kocour Billy. Udělala jsem si ho podle mé oblíbené postavy z filmu, kterou hrát Sean William Scott (pokud si to dobře pamatuju). Byla to asi moje nejznámějši postava, to musím uznat. Všude jsem s ním totiž otravovala.
Tohle je on. Ten ďábelský kocour Billy, kterému jsem později z čiré nenávisti začala přezdívat Bořek.

Billy byl samozřejmě má nejoblíbenější postava, ale začínala jsem koukat na víc hororů a k němu přibyli další postavy, jako kočka Heather, kocour Ian nebo další kocour Bobby. Výmýšlela jsem spoustu hovadin a ty jsem pak dala do nejrůznějších příběhu jako "Kočky co zlomily osud". Dodnes tomu názvu nerozumím :D Nesmím zapomenout zmínit svou lásku k Odloženým případů, podle kterých jsem si udělala stylovýho kocoura Rakeťáka. Byl boží a měla jsem s ním velký plány, avšak nikdy jsem neměla možnost ten příběh říct světu. Stejně to byla sračka.
Za lásku k Billymu a jeho herci jsem se ale časem začala sytdět, čemuž se ani nedivím. Moje kámoška si ze mě začala dělat srandu a doteď na to nemůže zapomenout, bylo mi to otravný, tak jsem ho prostě předělala na Bořka, tlustýho kocoura, co by si přál řídit kamion. Když to zmíní teď, zasmějeme se nad tím, ale ta mladá mysl prostě přemýšlí jinak.
I moje mamka, kdykoli je v telce nějaký film právě s ním, začne se mi smát a upozorňovat na to. A já se vždycky hrozně stydím. No jaj bože, tak se mi v mládí líbil nějakej čurák, je potřeba mi to opakovat i nyní?


Projíždím si tak galerii tohohle blogu a co nevidím? Zapomněla jsem na svou obsesi filmem Saw. Nebyla to úplně tak mocná obsese samotným filmem, ale spíše hercem z prvního dílu, Leigh Whannellem. Kupodivu, za toho se nestydím, je to stále sympatickej cápek a mého zalíbení k němu jsem nikdy nelitovala. Dalších postav lituju doteď.
To v pozadí má být vlak (ano, i takový sračky jsem kdysi kreslila)

Ten film jsem v minulých třech letech shlédla asi dvacetkrát a to si nevymýšlím. Teď už ho nechci ani vidět. Prostě plz nope. Ještě jsem byla posedlá filmem Pach Krve, ale o tom bude psáno v dalším díle, takže nesmutněte. Myslím, že s tímhle filmem jsem si já a moji čtenáři užili dost. Dokonce jsem měla i jůtub čanl, kam jsem dávala CZ scénky, které mi přišly vtipné. Taky jsem se účastnila spoustu MEPek, kam jsem dávala různé kvalitně sestříhané "mešapy". No byla to prostě hrůza a jsem ráda, že už takovej dement nejsem.

Konec epizody, příště uvidíte ohlédnutí za Pachem Mrkve, které bude doplněno barevnýma kresbama z minulosti i přítomnosti! Bude to článek o živém předělání samotného příběhu. Super!